Proč projekty krachují?
Zajímavým výstupem obou studií zmíněných v předchozí kapitole jsou také nejčastější příčiny, proč projekty krachují (uvádím pouze několik typických příkladů):- Projektové řízení bylo nasazeno příliš pozdě (někdy není k zahajovací fázi přizván projektový manažer, což mívá velmi často závažné důsledky)
- Nerozlišování mezi požadavky a očekáváními podílníků projektu (proto mají svou nezastupitelnou roli analýza požadavků a analýza podílníků; práce na požadavcích během plánování se často soustřeďují na technické zpracování, zatímco jsou opomenuty představy konkrétních podílníků, které mohou být odlišné nebo dokonce zcela v rozporu s faktickými požadavky)
- Nedostatečně definované pravomoci a odpovědnosti (souvisí s předchozími body)
- Nedostatečně definovaná akceptační kritéria a způsoby verifikace těchto kritérií (souvisí s předchozími body)
- Chybné řízení zdrojů (absence resource managementu nebo odpovídajících nástrojů pro účinné plánování a kontrolu)
- Chybné odhady (často dochází k podhodnocení pracnosti z důvodu absence databáze znalostí z předchozích projektů či subjektivního vyhodnocení jen některými experty bez vazby na jiné dotčené disciplíny)
- Nedůsledné vedení projektové/procesní dokumentace (logickým nepřímým důsledkem bývá pak často nedostatečná komunikace, což vede obecně ke špatným koncům…)
Z toho, co bylo řečeno, lze myslím učinit závěr, že obecná příčina mnoha neúspěchů na projektech bývá rezignace na jejich logický rámec. Metoda logického rámce pomáhá v zahajovací fázi projektu i později v jeho průběhu zajistit celkovou integritu projektu. Pro zajímavost uvádím na následujícím obrázku tabulku logického rámce a stručný postup jejího vyplňování.
V praxi se obvykle takovéto tabulky nevyplňují, protože by zřejmě brzy přestaly být přehledné. Význam logického rámce je spíše metodický, protože vede členy projektového teamu k zodpovězení klíčových otázek v určité smysluplné posloupnosti v dokumentaci projektu, a to zejména v plánu řízení projektu.